Rusko se už léta snaží nabourat do České republiky – s případnými fatálními následky pro EU. Mediální propaganda, hospodářský vliv a paravojenské skupiny: Kreml v ČR rozdmýchává protievropské emoce. Nálada v zemi by se skutečně mohla překlopit. Vystoupení z EU by mohlo mít závažné důsledky pro evropské společenství. Článek napsal pro Huffington Post Deutschland Marco Fieber.

EU se nachází těsně před zánikem. Brusel totiž chce členské země násilím donutit k přijetí evropských rezolucí. Tak to aspoň tvrdí český zpravodajský portál Parlamentní listy.

Nic z toho není pravda – a tento případ není žádnou výjimkou. Portál je jednou ze zhruba 40 proruských webových stránek v České republice, které šíří zavádějící nebo úplně smyšlené informace. Masivní propaganda by mohla v této prozatím EU vstřícně nakloněné zemi nálady otočit.

Kdo totiž čte nejrozšířenější portál Parlamentní listy, které měly v červnu zhruba desetinu přístupů, jako celostátně nejpopulárnější zpravodajská stránka Seznam.cz, ale také Sputnik News, AE news nebo AC24, je konfrontován především s jedním: Evropská unie je špatná, slabá a rozhádaná.

„Obraz Unie s obrovskými politickými problémy“

„Evropská unie je jedním z nejdůležitějších témat proruských médií. Vykresluje obrázek Unie s obrovskými politickými problémy, především z důvodů migrace“, vysvětluje politoložka Petra Vejvodová z Masarykovy univerzity v Brně.

Se svým kolegou Milošem Gregorem zkoumala proruské weby. Ve své studii došli k závěru, že jsou používány „manipulativní techniky, jako je svalování viny, fabulace nebo nálepkování„.

Podle Vejvodové tak má být zobrazen svět, ve kterém EU nefunguje a škodí jednotlivým státům. „Proruská média své čtenáře manipulují tak dalece, že sílí nedůvěra obyvatelstva v politické instituce a demokratický systém“, vysvětluje spoluautorka.

Problémem je, že u části českého obyvatelstva dezinformace opravdu padají na úrodnou půdu. Podle průzkumu z června r. 2016 věří dezinformačním zprávám každý čtvrtý Čech a dává jim dokonce přednost před tradičními médii.

ČR – první linie kremelské propagandy

„Česká republika je frontovou linií dezinformační kampaně Kremlu“, varuje Jakub Janda. Je zástupcem ředitele pražského think-tanku Evropské hodnoty. Vede program Kremlin Watch.

„Kremlin Watch jsme založili v r. 2015, abychom čelili ruskému vlivu ve východní Evropě, zejména v České republice, která po anexi Krymu nabrala na razanci“, říká Janda. Dodává, že v České republice, na rozdíl od Polska, Maďarska nebo Slovenska, už před ruským zásahem v Ukrajině v r. 2014 existovala silná „alternativní mediální scéna“.

Navíc se mohou proruská média opírat o silného spojence: prezidenta Miloše Zemana. Ten jim zatím poskytl již přes 40 rozhovorů. „Tím proruským médiím propůjčuje značnou legitimitu“, vysvětluje Janda. Tento přátelský vztah se zakládá na vzájemnosti, protože i Zeman se ve svých proslovech odkazuje na ruská média. Ta ho na oplátku vyobrazují jako největšího přítele Vladimíra Putina, doplňuje politolog Gregor. Části veřejnosti se to líbí. U mnoha z nich stále ještě panuje sentiment po komunistické minulosti.

Z pohledu vedoucího programu Kremlin Watch Jandy je „Zeman zástupcem Ruska v České republice.“

A vyjmenovává dva příklady:

  • „Na setkání NATO Zeman prohlásil, že se v Ukrajině nenacházejí žádní ruští vojáci – což bylo v ostrém kontrastu s mnoha důkazy, které vypovídaly o pravém opaku“, vysvětluje Jakub Janda.
  • Janda v Zemanovi také spatřuje „hlasatele Moskvy“. Jelikož český prezident sdílí názory Kremlu na Sýrii a USA, „je druhým nejcitovanějším evropským politikem – hned po Angele Merkelové“.

Kromě toho Zeman opakovaně žádá referendum o vystoupení z Evropské unienaposledy koncem června.

Podle nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z dubna 2017 bylo s EU 32 % respondentů velmi spokojeno nebo spíše spokojeno, 30 % vyjádřilo spíš nespokojenost nebo nespokojenost.

To nejsou žádné oslňující údaje, i když za členstvím v EU stojí především mladí Češi.

Financování Zemanovy volební kampaně z Moskvy?

„Dlouhodobým cílem Moskvy je ukončení členství České republiky v Evropské unii“, věří Janda. „To by EU velmi poškodilo.“

K tomu potřebuje Rusko Zemana, svého „nejsilnějšího spojence“. Ruská vláda ho proto bude v nadcházejících prezidentských volbách začátkem r. 2018 podporovat, je přesvědčen Janda.

Klíčovou roli při tom bude hrát Martin Nejedlý.

51letý Nejedlý v 90. letech v Rusku podnikal, spolupracoval i s tamními politickými elitami. Po r. 2000 se vrátil do Čech, kde v r. 2007 otevřel pobočku ruského ropného koncernu Lukoil.

Od r. 2012 vedl Nejedlý Zemanův volební štáb – na veřejnosti se však pokud možno neobjevoval. Dodnes navíc není jasné, odkud pocházely prostředky na volební kampaň. Je ovšem pravděpodobné, že pocházely od Nejedlého. Na to v rozhovoru s Huffington Post odkazují jak Gregor, tak i Janda. Po Zemanově vítězství v prezidentských volbách v r. 2013 se Nejedlý stal jeho hospodářským poradcem.

Od r. 2015 se Nejedlý po Zemanově boku objevuje stále častěji. Spolu s ním se dokonce účastní oficiálních setkání. Podle českého zpravodajského portálu Ekonom Nejedlý Zemana od ostatních poradců izoloval a nyní kontroluje informační toky prezidenta.

Destabilizace pomocí polovojenských skupinek

Studie Evropských hodnot na základě tohoto vývoje dochází k závěru, že „Kreml využívá svých peněz, aby svého důvěrníka držel v těsné blízkosti českého prezidenta. (…) Tudíž je tato finanční pomoc, kterou dostává Nejedlý z Moskvy, geopoliticky velmi levná.“

Ale proruské politické spektrum se neopírá jen o Zamana nebo o okrajové politické strany, jako je extrémně pravicová Svoboda a přímá demokracie nebo Komunistická strana Čech a Moravy. Nutno dodat, že posledně jmenovaná dosahuje v průzkumech kolem 15 %.

Roli hrají i polovojenské skupiny jako Českoslovenští vojáci v záloze (proti válce plánované velením NATO) a Národní garda.

Podle odhadů expertů sice obě skupinky dohromady čítají pouze kolem 550 osob, přesto „mohou mít velký destabilizační vliv“, uvádí v jedné studii Petra Vejvodová, Jakub Janda a Veronika Víchová (celá studie zde). Jednak kvůli jejich xenofobním akcím zaměřených proti migrantům, za druhé proto, „že jsou členy vertikální ‚proruské moci‘ v České republice“.

Proto nabídli Českoslovenští vojáci v záloze své služby dokonce i Zemanovi. Ten je prozatím odmítl.

Podívejte se také na reportáž německé veřejnoprávní televizní stanice ZDF Jak Rusko financuje protizápadní hnutí ve východní Evropě (v češtině).

Reklamy