Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje novou alianci důvěry mezi Francií a Německem a vyzývá k restartu Evropy. Shrnutí rozhovoru s francouzským prezidentem přinesla Süddeutsche Zeitung a připravili ho Leo Klimm a Christian Wernicke.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzývá Německo, aby se spolu s ním odvážilo k restartu Evropy. „Přeji si, abychom se vrátili k duchu spolupráce, který kdysi panoval mezi Françoisem Mitterrandem a Helmutem Kohlem“, řekl Macron v rozhovoru, který poskytl deníku Süddeutsche Zeitung a dalším evropským médiím. Jinak hrozí rozpad EU. „Otázkou je, zda bude Evropa bránit své základní hodnoty, které po desetiletí šíří po světě, nebo uhne před sílícími neliberálními demokraciemi a autoritářskými režimy?“ Bez toho, aby je jmenovitě zmínil, kritizoval Macron Polsko a Maďarsko. „Někteří východoevropští političtí vůdci projevují vůči Evropské unii cynický přístup: slouží jim k tomu, aby rozdávala peníze – bez toho, aby respektovali její hodnoty. Evropa není supermarket, Evropa je osudové společenství!“

Macron chce s Německem vybudovat novou „alianci důvěry“. Uznal, že bez „zásadních reforem, které jsou pro Francii nezbytné“, se jeho země nemůže stát hnacím motorem Evropy. „Síla jedněch se nesmí živit slabostí druhých. Německo, které zhruba před 15 lety prošlo reformou, dnes zjišťuje, že tato situace není udržitelná“, řekl prezident. Jeho krajané se reformám vyhýbají, jak dlouho to jen jde. „Nyní ale pochopili, že stojí před propastí – a reagovali.“ Svou květnovou volbu do prezidentského úřadu jakožto i vítězství své strany v parlamentních volbách během minulého víkendu označil za „začátek francouzské a doufejme, že i evropské renesance“.

Macron dále obhajoval svůj kontroverzní požadavek po prohloubení eurozóny, kterou chce vybavit vlastním rozpočtem a demokraticky kontrolovanou vládou. „Je to jediný způsob, jak dosáhnout větší konvergence“, zdůraznil francouzský prezident ve svém prvním rozhovoru pro zahraniční média. „Cítím, že se tomu Německo nebude bránit.“ Kancléřka Angela Merkelová se tento týden otevřeně vyjádřila ve prospěch vlastního evropského ministra financí a rozpočet eurozóny. Sdílení rizik ale odmítla.

Macron požaduje nový plán na osvobození Sýrie

Aby získala novou podporu, musí Evropa podle Macrona především dokázat, že chrání své občany před nebezpečími. To platí stejně pro nebezpečí terorizmu jako pro sociální dumping uvnitř EU. Je neobhajitelné, pokud smí firmy zaměstnávat polské spolupracovníky levněji než Francouze. Francie vehementně usiluje o nové pojetí Směrnice o vyslaných pracovnících (PWD). Východoevropským vládám pohrozil „konkrétními kroky“, pokud se nebudou držet evropských pravidel. Plánovanému vystoupení Velké Británie z Evropské unie již lze sotva zabránit, domnívá se Macron. „Zde bychom si neměli nic nalhávat.“

Ostré varování vyslovil Macron také na adresu syrského diktátora Bašára al-Asada. Francie je schopna provádět v Sýrii i samostatné letecké údery, bez podpory USA. „Pokud se znovu prokáže, že došlo k nasazení chemických zbraní a budeme bezpečně znát jejich původ, odpoví Francie leteckými útoky, kterými sklady těchto zbraní zničíme.“ Použití zavrženíhodných chemických zbraní představuje pro francouzského prezidenta „červenou linii“. Požaduje plán na osvobození Sýrie. „Asadovo sesazení už nepovažuji za všech okolností za bezpodmínečné. Protože nevidím žádného legitimního nástupce.“ Jeho nejvyšším cílem je boj proti teroristickým milicím: „To jsou naši nepřátelé!“ V tomto regionu jsou teroristé připravováni na útoky v Evropě. K „vyhubení“ těchto skupin je třeba „spolupráce všech, především Ruska“.

Vnitropoliticky je mezitím Macron konfrontován s první krizí svého kabinetu. Čtyři ministři, mezi nimi ministři obrany a spravedlnosti, odstoupili kvůli podezření z možného ilegálního stranického financování. Ve středu večer proto Macron jmenoval novou vládu, ve které byli 3 z odstoupivších ministrů nahrazeni vysokými státními úředníky.

Reklamy