Rozhodnutí premiérky Theresy Mayové o předčasných volbách se stalo noční můrou – nejen pro samotnou Mayovou, která by mohla přijít o svůj úřad, ale i pro Británii a Evropu. Komentář k výsledku včerejších parlamentních voleb ve Velké Británii přinesl švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung a napsal ho Peter Rásonyi.

Předčasné parlamentní volby měly předsedkyni vlády zajistit „silnou a stabilní vládu“, jak přísná politička během předvolební kampaně neúnavně požadovala. Takto posílena by měla lepší pozici ve vyjednáváních s Evropskou komisí o podmínkách brexitu, která začínají za několik dní. Nyní stojí Theresa Mayová nad hromádkou střepů. Těsná parlamentní většina je ztracena. Zatím není vůbec jasné, jak může být sestavena akceschopná vládní koalice. Četní odpůrci Mayové ve vlastní straně už brousí nože.

Volby ve Velké Británii - rozdělení křesel. Předběžný výsledek po sečtení 647 volebních okrsků.

I když může být pro mnohého Evropana svůdné, dívat se na demontáž často povýšenecky a konfrontačně vystupující vlády toryů se zadostiučiněním, škodolibost není na místě. Volební debakl britské vládní strany Evropě nepomůže. Již nyní si mnoho vyjednavačů a šéfů vlád v Bruselu stěžovalo na vágnost a nereálnost požadavků svých britských kolegů. Nyní už vůbec není jasné, co ostrovní stát požaduje – od Evropy, od světa a od sebe sama.

Pokud bychom se odvážili volební výsledek interpretovat, vybaví se nám napřed mnoho věcí, které voliči zřejmě už nechtějí: Evropu, cizince, důsledně liberální hospodářský systém, globalizaci, Theresu Mayovou. Společným jmenovatelem je stesk po starých časech, jak je vzývá starolevičák a šéf labouristů Jeremy Corbyn: doba, kdy ještě neexistovalo členství v EU, kdy byli labouristé ještě vedeni pořádnými socialisty, když v pubech ještě čepovali pivo praví Britové, kdy ještě panovala hrdost na Národní zdravotní službu a teroristé mluvili irsky.

Britská nostalgie může být v mnoha ohledech pochopitelná. Užitečná však pro zvládnutí výzev budoucnosti není – starostí budou mít i tak dost. Hospodářství trpí obrovskými strukturálními nedostatky. Vzdělání širokých vrstev obyvatelstva nepřináší žádnou konkurenční výhodu. Rozpočet státu je vysoce deficitní, zdravotní péče, školy, důchodové zabezpečení a sociální systém jsou chronicky podfinancované. A do toho všeho přichází vyjednávání o brexitu, které začínají za 10 dní. Vystoupení z Evropské unie bylo svými zastánci vlastně myšleno jako šance k novému definování rámcových podmínek pro zářnou budoucnost Velké Británie. Jak chce země tuto historicky jedinečnou a komplexní úlohu zvládnout, když při tom hledí do minulosti, je otázkou.

Takto viděno je výsledek parlamentních voleb důsledný. Nedostatek jasných představ o budoucnosti odpovídá volebnímu výsledku, který žádné straně nedává absolutní většinu. Pokud nevíte, kam jdete, nepotřebujete ani žádnou akceschopnou vládu, která vás vede. Problém je jen, že brexit zůstává skutečností. Vystoupení je nahlášeno. Volební výsledek nelze v žádném případě interpretovat jako hlasování proti němu. Pokud by záměrem voličů bylo odstoupení od brexitu, musela by jejich většina volit vůči Evropě přátelsky nakloněnou Liberálně demokratickou stranu, která ve svém programu měla druhá hlasování o brexitu. Liberální demokraté se však ze svého volebního debaklu z r. 2015 zotavili jen málo.

Evropská unie se ve svých nastávajících výstupních jednáních s Velkou Británií bude muset připravit na jízdu mlhou, během které nebude cíl vidět, nebo bude jen velmi nejasný. Díky pokoření Mayové a nepřehlednosti situace se může tábor tvrdých brexit nacionalistů pokusit využít situaci. Pokud se prosadí, lze očekávat extrémně konfrontační jednání. To by pro Evropu i Velkou Británii bylo těžké.

Advertisements