Už není otázkou, zda existují oprávněné důvody k Trumpově odvolání, nýbrž kdy dostatečný počet republikánů povýší svou loajalitu vůči Spojeným státům nad loajalitu ke své straně. Článek Roberta Reicha (osobní stránky), politologa na Kalifornské univerzitě v Berkeley, přinesla Huffington Post USA, do němčiny ho pro Huffington Post Deutschland přeložil Carlo Portmann.

Trumpova nedávná vyjádření ohledně propuštění ředitele FBI Jamese Comeyho jsou dostatečným důkazem jeho ovlivňování justice. To také bylo jedním z nejdůležitějších bodů obžaloby proti americkým prezidentům Richardu Nixonovi a Billu Clintonovi. Nixon odstoupil, než mohl být zbaven úřadu, Clinton vyhazovu z Bílého domu jen těsně unikl.

Připomeňme si, že se řízení o zbavení úřadu proti Nixonovi zakládalo na vloupání do budovy Watergate, u Clintona pak na jeho lži o sexu s praktikantkou v Bílém domě před příslušnou porotou.

Trumpova možná provinění jsou daleko vážnější.

Přímý útok na americkou demokracii

V současné době se zkoumá, jestli se Trump nebo jeho spolupracovníci domlouvali s Ruskem na manipulaci amerických voleb. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se nejspíš o největší útok na americkou demokracii v historii.

Ve čtvrtek 11. května Donald Trump v rozhovoru pro televizní stanici NBC k propuštění Jamese Comeyho řekl: „Měl jsem v úmyslu ho nezávisle na doporučeních vyhodit.“ Ještě v úterý však Bílý dům tvrdil, že Trump jednal pouze na základě doporučení zástupce vedoucího amerického ministerstva spravedlnosti Roda Rosensteina.

Trump se přiznal, že na Comeyho během soukromé večeře naléhal, aby mu prozradil, zda je proti němu vedeno vyšetřování. Trump také uznal, že běžící vyšetřování kvůli možnému ovlivňování amerických voleb Ruskem hrálo v jeho úvahách o propuštění roli.

„Smyšlený příběh“

Trump prohlásil: „Opravdu jsem si sám pro sebe řekl: ‚Víš co? Celý ten příběh s Ruskem je smyšlený příběh. Slouží demokratům jako omluva porážky ve volbách, které vlastně chtěli vyhrát.'“

Zákon hovoří celkem jasně: pokud Trump propustil Comeyho, aby se vyhnul vyšetřování, bylo by to bránění v práci justice – tedy jednání, která by ospravedlnilo zahájení impeachmentu.

V pátek 12. května napsal Trump na Twitter, aby Comey doufal, „že neexistují žádné záznamy našich rozhovorů, než začne vynášet důvěrné informace médiím!“

I v tomto případě je znění zákona jednoznačné: kdo se pokouší umlčet někoho, kdo by mohl přinést důkazy v trestním stíhání, ten je vinen z omezování justice. I zde je zahájení řízení o zbavení úřadu oprávněné.

Je třeba 22 republikánů

Na druhou stranu: k zahájení impeachmentu nedojde dřív, než se pro takový postup nenajde většina ve Sněmovně reprezentantů. V tuto chvíli by to znamenalo, že se k demokratům musí přidat alespoň 22 republikánů. Jen tak by mohli vyvinout dostatečný tlak na předsedu Sněmovny. V současné době je však pravděpodobnost, že k tomu dojde, nulová.

Ovlivňoval Donald Trump spolu s Rusy americké prezidentské volby? To zatím s jistotou nevíme.

Ale i bez jednoznačných důkazů je jasné: Trumpova budoucnost závisí na doplňovacích volbách v r. 2018. Tyto volby se konají za necelých 18 měsíců – to je v americké politice dlouhá doba. Pro Trumpovu vládu představuje celou věčnost.

Jedna možnost, jak by k zahájení řízení proti Trumpovi mohlo dojít, ale existuje.

Všichni politici sledují 2 cíle

Moje zkušenost říká, že všichni politici sledují 2 cíle: na jednu stranu chtějí udělat to správné pro americký lid. A na druhou stranu chtějí být opět zvoleni (i když ne pokaždé v tomto pořadí).

Pokud by se Trumpovy preference nadále propadaly, zejména mezi voliči republikánů a nerozhodnutými, mohlo by dojít k následujícímu: 22 republikánů Sněmovny reprezentantů by mohlo dojít k názoru, že jejich šance na znovuzvolení vzrostou, pokud se od od Trumpa před doplňovacími volbami v r. 2018 distancují. Paul Ryan, současný předseda Sněmovny reprezentantů, jakožto další vedoucí republikánské osobnosti Sněmovny by mohly dojít ke stejnému závěru. To by mohlo stačit k dosažení průlomu ohledně impeachmentu.

Republikáni upřednostňují viceprezidenta Pence

Většina republikánů před Donaldem Trumpem stejně upřednostňuje úřadujícího viceprezidenta Mika Pence. Před několika měsíci mi jeden republikán řekl: „Pence je předvídatelným konzervativcem. Trump je oproti tomu nevypočitatelný egoman. Většina z nás by se s Pencem cítila lépe.“

Je dost dobře možné, že Trumpovy preference budou nadále padat.

Trump stále znovu dokazuje, že jeho největším nepřítelem je on sám. Protože i když je kolem něj vše jakž takž v pořádku, vrhne se do nových šarvátek. A říká nebo tweetuje věci, které ho přivedou do těžkostí.

Americký prezident je zodpovědný za ztráty pracovních míst

A pak je tu ještě americké hospodářství. Od krize v r. 2009 se zotavuje. Pokud nás ale dějiny něco učí, pak to, že růst brzy zpomalí nebo dokonce bude následovat recese. Možná to není vždy spravedlivé, ale jakmile ztratí mnoho Američanů svou práci, na pranýři za to vždy stojí prezident.

Donald Trump nemá charakter ani temperament, aby byl americkým prezidentem. Tato zjevná pravda však k tomu, aby byl vyhozen, nestačí. O svou funkci přijde tehdy, až se dost Američanů rozhodne, že už ho nemohou déle vystát.

Možná bude jeho největší hloupost zveřejněna až v důsledku řízení o zbavení úřadu. Možná svým spolupracovníkům ve volební kampani – jako např. poradci Rogeru Stoneovi – dovolil, aby Rusům dali souhlas k manipulaci voleb v r. 2016.

Sněmovna reprezentantů provede impeachment. Senát vynese svůj verdikt viny. A to bude konec Donalda Trumpa.

Advertisements