Francois-Gemenne_2Dnes vám přináším rozhovor s poslední dobou hodně citovaným expertem na migraci, Françoisem Gemennem. François Gemenne se narodil r. 1980 v Belgii, na francouzské elitní univerzitě Sciences Po vystudoval politické vědy a patří k předním odborníkům na migraci. Rozhovor vyšel již 24. dubna 2015 ve švýcarském deníku Tages Anzeiger.

Měli bychom otevřít hranice

Expert na migraci François Gemenne říká, že jestli máme průchozí nebo střežené hranice, nemá žádný vliv na počet uprchlíků. Jen na počet mrtvých.

Zastáváte tezi, že by Evropa měla kvůli uprchlické tragédii ve Středomoří zcela otevřít své hranice a přijmout všechny uprchlíky. To zní bláznivě.
Naopak, bylo by to nejednodušší řešení problému. Pokud otevřeme hranice, v ten okamžik přijdou převaděči o svůj obchodní model. Většina lidí si ale myslí, že pokud otevřeme hranice, zaplaví nás uprchlíci, neboť to celý tzv. třetí svět motivovalo k tomu, aby k nám přišel. Ve skutečnosti však vůbec nehraje roli, nebo jen velmi malou, zda jsou hranice otevřené či uzavřené.

Pokud otevřeme hranice, v ten okamžik přijdou převaděči o svůj obchodní model.

Vaše teze však odporuje veškeré intuici, logice i zkušenosti.
V podstatě existují dva důvody, kvůli kterým se někdo rozhodně emigrovat: buď, aby si zachránil život, aby se jako opozičník nedostal do vězení, aby unikl před diktaturou či válkou. A nebo aby zvýšil svou životní úroveň a podporoval rodinné příslušníky, které zanechal doma. Oba faktory nemají nic společného s otevřenými nebo zavřenými hranicemi, zdi nebo striktní vyhošťovací politika cílových zemí nemají odrazovací účinek. Odporuje to běžné intuici, ale je to fakt. Účinek uzavřených hranic tkví v tom, že se přesídlení stává ilegální nebo nebezpečnější. Při otevřených hranicích máte stejný počet uprchlíků, ale všichni jsou živí. Při uzavřených je část z nich mrtvá. To je jediný rozdíl.

Můžete to dokázat?
Když Italové díky záchrannému programu Mare Nostrum zachránili skoro všechny uprchlíky před utopením, prohlašovali příznivci uzavření, že je to jen pobídka k migraci a navíc usnadňuje práci převaděčů. Poté, co byl program zrušen a nahrazen přísnými hraničními kontrolami, přišlo ještě mnoho uprchlíků. Nebo se podívejte na zřízení ochranného valu mezi USA a Mexikem. Měl vliv na počet mexických migrantů? Ne. A opačně: pád železné opony v žádném případě nevyvolal nekontrolovatelný příliv ekonomických migrantů z východní do západní Evropy, jak se mnozí začátkem 90. let obávali. To samé platí pro otevření hranic mezi Indií a Nepálem. Vůle a ochota k vystěhování je závislá na strukturálních faktorech, které se vymykají jakékoliv imigrační politice.

Pokud zůstane platná politika, která vznik převaděčství umožnila, nadále bude pokračovat i obchod s lidmi.

Summitem EU o uprchlících jste musel být hořce zklamán.
Jistě. Evropa se snaží redukovat problematiku migraci na boj s ilegálními pašeráky lidí. EU reaguje policejními akcemi, místo aby prosadila komplexní a dlouhodobou migrační politiku – a k tomu nevyhnutelně patří i legální cesty, jak se dostat do Evropy. Pokud zůstane platná politika, která vznik převaděčství umožnila, nadále bude pokračovat i obchod s lidmi.

Evropa nemůže přijmout všechny chudé světa, i kdyby to bylo z humanitárního hlediska správné.
Vůbec nepopírám, že v příjmových zemích způsobí masivní migrace problémy. Ale opakuji: jestli budou hranice otevřené, nebo zavřené, nemění nic na počtu příchozích. Dalším hodně rozšířeným omylem je věřit, že emigrují jen ti nejchudší z chudých. Ve skutečnosti ten, kdo může zaplatit drahé převaděče, už disponuje skromným blahobytem.

Následující skvělá animace názorně vysvětluje situaci v Sýrii: 

To je ale argument těch, co zastávají hermeticky utěsněné hranice a vykázání uprchlíků. Dle hesla: Proč máme vpustit lidi, kteří vůbec nejsou chudí?
Mou úlohou jakožto vědce není vynášet politické nebo morální soudy o důvodech, které někoho přiměly k vystěhování. Je ale také chybné si myslet, že velký rozdíl v bohatství dvou zemí podněcuje ilegální migraci. Opak je pravdou: čím je rozdíl v bohatství a příjmech menší, tím je migrační tok větší. Například migraci z Afriky do Evropy způsobují poměrně bohaté země jako Maroko, Tunisko, Pobřeží slonoviny, Senegal a Angola, ale v mnohem menší míře nejchudší země jako Středoafrická republika nebo Sierra Leone. Ti opravdu chudí si migraci ani nemohou dovolit.

Žádná vláda se nemůže odvážit naše doporučení zrealizovat, protože značná část veřejnosti lpí na svých mylných přesvědčeních a otevřené hranice bouřlivě odmítá.

Nepřipadáte si s vašimi názory v diskuzi o migrační politice jako naprostý outsider?
Bezpočet seriózních vědců, kteří se tématem dlouhodobě zabývají, dospěli ke stejným závěrům. Ale samozřejmě se nemůže žádná vláda odvážit naše doporučení zrealizovat, protože značná část veřejnosti lpí na svých mylných přesvědčeních a otevřené hranice bouřlivě odmítá. Většina se na naše požadavky dívá jako na čiré bláznovství. Ale to samé jsme si nedávno mysleli i o legalizaci drog, přičemž se o tom dnes již seriózně diskutuje. Základním problém v souvislosti s migrací je hluboký příkop mezi veřejným vnímáním tohoto fenoménu a jeho empirickou realitou. Částečně je toto vnímání úmyslně zkresleno xenofobními stranami a hnutími, částečně nejspíš odpovídá takzvanému selskému rozumu. Ale migrace nefunguje na principech selského rozumu.

Zohlední v dohledné době politika vaše poznatky a teze?
Ne, nejspíš bohužel ne. Politická rozhodnutí se v současnosti pohybují tak výrazně opačným směrem, že se změny paradigmat nejspíš nedožiji.

Diskuze související s uprchlíky jsou vedeny hodně emocionálně. Už vám bylo vyhrožováno?
Pravidelně mi přicházejí urážlivé e-maily a vyhrůžky smrtí. Ale s tím se musí naučit žít každý vědec, zabývající se migrací.

Advertisements